Vesnička Jivina jest rozložena v severní části soudního okresu mnichovohradištského na pravém břehu řeky Jizery. Leží na planině, průměrně 300m nad mořem položené, která leží na skalnatém bloku, ohraničeném od severu k jihu se táhnoucími dvěma údolími – západním úzkým údolím potoka Zábrdky – a východním širším údolím Jizery a Mohelky.
Na jihu tento blok skalní je ukončen přímo pod obcí Klášterem, kde ústí potok Zábrdka do Jizery. Napříč je tato planina rozbrázděna úzkými, hlubokými roklinami, porostlými listnatými lesíky.
Stoupá ponenáhlu pak k Čes. Dubu a Mimoni. Vyjdeme-li za ves na rozcestí k Neveklovicům a Mohelnici, překvapí nás milý rozhled po obzoru. Na severu strmí Ještěd s táhlou Plání a Javorníkem, východ lemuje tu majestátní Kozákov a hradby Mužských skal, kde se prvně člověk v dobách pradávných ukrýval; bližší je pak je Káčov s figurální špičkou čedičovou,- k jihu pní se tu Horka a Boleslavské hřbety. K západu je dvojice Bezdězů, kdež za dávna hrad ovládal zdejší kraj. Dále vypíná se Mimoňský kopec, tj. Rálsko, jenž uzavírá ten čarovný kruh.
V místní obci napočteme roku 1928 77 domovních čísel. Tyto domky jsou rozestaveny v kruhovitou náves, kdež uprostřed je velký kal a starobylá lípa rozvětvená, obrovského rozměru, asi 400 let stará. Nachází se tu též kaplička jednoduchá se zvonkem, hasičská zbrojnice, transformátor, odkudž se rozvádí elektrický proud po vsi, a to 120 Woltových k svícení a 220 W pro motory pracovní.
Novější domky jsou seřaděny kolem – podél silnice, vedoucí od Kláštera k Neveklovicům. K místní obci patří též dvůr Pachouň, dříve panský dvůr, nyní státní statek zbytkový, pronajatý akciovou společností: Laholler. Má čtyři čísla popisná. V roce 1922 bylys pozemky v pozemkové reformě rozparcelovány a rozděleny mezi místní občany; úhrnem asi 70ha. Tím obec majetkově zesílila. Dříve patřila k obci i osada Neveklovice, jež se ale v roce 1920 osamostatnila.
Katastr Jivinský hraničí s katastry: Neveklovice, Mohelnice,Sychrov, Klášter, Bukovina, Mukařov. Většinou se nachází na náhorní rovině, jež ponenáhlu stoupá od jihu k severu, takže nadmořské výšky se tu pohybují mezi 274-356m. Kota křížku na návsi obce jest 320m nad mořem. Spád území je dosti znační – pohybuje se od 2% do 167%. Útvar ten vznikl v době křídové. Za dávných dob byl kraj náš mořským dnem, kdež z bahna se tvořil ponenáhlu bahnitý pískovec, v němž dnes možno ještě nalézti hojně zkamenelin (amonitů,hřebenatek a jiných plžů). Útvar ten je na několika místech obsažen stráň k Borovicům kdež jsou lomy pískovcové, patřící k útvaru březeňských pískovců a pod nimi i tvrdší kvádrový pískovec jezerský, nemající mušle stráně zde silně větrají, spoře jsou porostlé a zejména ke břehům jezery se hromadí na jaře zvětralé kusy se zkamenělinami. Na pískovcích jsou naplavené půdy jílnato-hlinité, či jílnaté, většinou silně železité, namnoze silně štěrkem promísené a železem spečené.
Citace z úvodu kroniky obce Jivina
Datováno: září 1930; zapsal Jaroslav Šorejs
